Jak se fotí svatost

Pravoslavná církevní obec ve Svitavách zve na přednášku

„Jak se fotí svatost“

fotografa Luboše Tomeška a diakona Josefa Brožka o jejich návštěvě jednoho z největších klášterních komplexů v Judské poušti monastýru „Mar Saba“ - svatého Sávy a dokumentaci jeho vzácných památek.

Čtvrtek 9. 2. 2012 18 hodin modlitebna ČCE Poličská ulice č. 3 Svitavy

Vstupné dobrovolné

 

---

 

Fotograf Luboš Tomešek byl představeným kláštera sv. Sávy v Judské poušti vyzván k dokumentaci vzácných památek. S realizací, kromě tamních mnichů, mu pomáhal i diakon Josef Brožek.

Klášter Mar Saba - česky sv. Sáva, je největší klášterní komplex v Judské poušti. Je vystavěn na jižních útesech údolí potoka Cedronu, které začíná v Jeruzalémě mezi Olivetskou horou a Chrámovou horou. Obezděný, opevněný prostor v sobě uvnitř skrývá desítky staveb. Areál se nachází asi 10 km vzdušnou čarou východně od Betléma, v nadmořské výšce 250 m. Je nutné si však uvědomit, že nedaleké Mrtvé moře, do něhož potok Cedron ústí, se nachází 420 metrů pod hladinou oceánu.

V téměř svislé skalní stěně Cedronské rokle na západ od kláštera sv. Sávy jsou nesčetné jeskyně, které byly obývány poustevníky už v prvních stoletích křesťanství. Jedna z nich byla obývána mladým Sávou, rodákem z Kapadokie (* 439, + 532 n. l.), který v roce 457 vstoupil do kláštera v Jeruzalémě, avšak v roce 478 vyhledal samotu v údolí Cedronu. V roce 483 zakládá spolu s dalšími poustevníky velkou lávru - počátek dnešního největšího kláštera v Izraeli, který přes všechny útoky a katastrofy kontinuálně existuje až do dnešních dnů.

Sv. Sáva získal věhlas nejen v Palestině, ale také v hlavním městě říše - Konstantinopoli, kam ve vysokém věku 90 let odcestoval, aby přesvědčil císaře Justiniána k obnově chrámu Narození Páně v Betlémě. Po jeho smrti v roce 532 ve věku 93 let se jeho hrob stal poutním místem a klášter byl dále rozšiřován. V jeho prostorách žilo v dobách rozkvětu mnišství 500 - 800 mnichů, některé prameny uvádí až neuvěřitelný počet 4000, lze předpokládat, že sem započítávají i obyvatele jeskyní v blízkém okolí kláštera. Velké množství z nich dosáhlo svatosti a sehráli velkou roli v teologii.

Za zdmi kláštera žil a tvořil i sv. Jan z Damašku. V tu dobu se klášter stal baštou odporu proti obrazoborectví. Proto se zde zachovaly skvosty ikon a jiných památek. Janovo nejdůležitější teologické dílo, „Pramen vědění“, bylo napsáno zde. Když asi v roce 750 n.l. ve vysokém věku zemřel (podle tradice 104 let), byl rozpoznán jako největší teolog své doby.

Mniši z kláštera Mar Saba přispěli zásadní měrou k rozvoji liturgie v pravoslavné církvi, sestavili bohoslužebný typikon - knihu pokynů pro bohoslužby a obřady - která je v pravoslavném světě standardem až po dnešek. (viz. kniha arcibiskupa olomoucko-brněnského Simeona: „Od spánku do spánku“ - modlitby palestinských mnichů)

Odkazy:

http://www.biblewalks.com/Sites/Marsaba.html http://www.atlastours.net/holyland/mar_saba_monastery.html http://www.greatmirror.com/index.cfm?navid=465 http://www.wysinfo.com/Dead_Sea/ds_travellers_notes.htm http://www.heiligenlexikon.de/BiographienS/Sabas_von_Mar_Saba.html http://www.informationen-bilder.de/israel-palaestina/jerusalem/04-48_d… http://www.haolam.de/?id=4254&site=artikeldetail